Mandala-malujeme to co cítíme
Osobně jsem se poprvé s mandalou setkala v psychoterapii.Pamatuji si jak jsem přišla do jednoho uznávaného psychosomatického stacionáře.Tenkrát jsem byla v těžké depresi,takže pojem přišla je silný,spíše jsem se dostrkala,ale byla jsem tam,chtěla jsem tam být a co víc potřebovala jsem tam být.Byla přede mnou první skupinová terapie a já byla nervozní.Jedno sluníčko (klientům říkám sluníčka,protože byť byli a mnozí stále jsou nemocní a v problémech,prozařují neskutečně moji cestu životem) ke mě přišlo v ruce pastelky a obrázek."Maluj si Hani,pamatuješ si kdy jsi si naposledy malovala?" Já a malovat? Od malička poslouchám že všechno ušmudlám, na výtvarce to bylo děsný,hlavně když přede mě učitelka dala vázu.Přišlo mě vždycky a ne přišlo ono to tak bylo,že učitelka chtěla abych jí namalovala tak jak jí vidí ona né já.Ona rovnalo se jedničce.Já rovnalo se pětce.Přesto jsem si pastelky a obrázek vzala.Byla to předtištěná mandala a strašně mě zaujala, část jsem jí vybarvila.Pro člověka v depresi a teď nemyslím "depku" ale opravdovou depresi je obrovský posun cokoliv vytvořit,myslím chtít vytvořit,né vytvářet protože to chtějí lidé kolem vás.Jsem dva roky od psychoterapie,naučila jsem se mít svoje onemocnění pod kontrolou,pracovat s ním,žít s ním.Do dnešního dne jsem nakreslila 562 mandal.Vsadím se že ani jedna by se nelíbila učitelce výtvarky:):) Neodsuzuji teď učitelky výtvarky,vyrůstala jsem v totáči,takže je zcela pochopitelné,že se vše řídilo tehdejším režimem.Co je ale neuvěřitelné je to,že si hodnocení z té doby neseme sebou dodnes,přesto že již nejsme děti,přesto že již není totalita,přesto že můžeme dělat a tvořit cokoliv si v sobě neseme stará hodnocení...Neumím malovat,neumím recitovat,neumím...neumím....
Když se mě dneska někdo zeptá zda-li umím malovat já se ho ptám:"Co to znamená umět malovat" Všichni umíme malovat.Jenom to co je důležité vyjádřit pro tebe nemusí být důležité pro mě a naopak.To jak ty to vyjádříš může být naprosto odlišné od toho jak já.V tom je svoboda projevu,sebevyjádření otevřenosti.V tom je obrovská opravdovost.A právě tuhle opravdovost já vidím a cítím z mandal.Musím ale konstatovat,že né ze všech.I mandala se stala obchodem a tak na každém rohu v každém obchodě můžeme vidět spoustu krásných,pestrých ovšem pro mě zcela nic nevyzařujících mandal.Ale pozor-pro mě.Kdokoliv si zakoupí mandalu a cítí z ní cokoliv nechť cítí a užívá si jí.
Ke krásnu.Když se teď zpětně dívám na svoje mandaly nejvíc mě pomohly ty "nejošklivější" Protože se v nich vyplavilo to nejsložitější ze mě.Pocitové mandaly mě svého času daly hodně zabrat.Dodnes je maluji a je to stále náročné o to víc je to přínosné.Nedoporučuji Vám ovšem jít touto cestou osamotě.Pokud se jí vydáte tak pouze s podporou opravdu dobrých terapeutů.Center už je mnoho.Třeba Mandala centrum v Brně.Ale nemusíte až do Brna každý dobrý psychoterapeut již pracuje i s mandalou.
Mandala jen tak:
Vše nemusí nutně být terapeutické.Prostě si jen tak malujme a hotovo.Naprosto mě naplňuje radostí,že mandaly malují už i děti ve školce.Několik jsem jich poslala na flešce i do školky kam chodí můj syn.Vidíte ten posun od mojí někdejší vázy ve výtvarce?:)
Pokud si najdete kdekoliv na netu výklad mandaly neleznete ho dopodrobna.Ale já tvrdím a stojím si za tím že vše co nám vesmír posílá je jednoduché jen člověk to pozemsky leckdy špatně uchopí a udělá z toho složité.
Takže nechť mě "složití" odpustí můj návod je jednoduchý.Přesně takhle vzniklo mých 562 mandal:
Vezmi papír,já beru papír z tiskárny:)
Vezmi talíř z kuchyně(menší než papír ) a na papír obkresli jeho obvod.Získáš tím čas o který by jsi přišel při hledání kružítka:)
Tak teď máš kruh na čistém papíře a teď vezmi pastelky a maluj,jak chceš co chceš.A je to.
Mandala se dá ale vytvořit i jinak.Já si jí skládám i na zahradě z šišek,kamínků..někdo jí maluje na plátno,hedvábí...
Prostě si hrajeme,tvoříme svoje "vázy" vyjadřujeme se. O tom je pro mě mandala.